- 1207 - První písemná zmínka o Buchlovicích v listině krále Přemysla Otakara I.
- 1300 - První písemná zmínka o hradě Buchlově v souvislosti s Protivou z Buchlova, markraběcím purkrabím.
- 1398 - Herbort z Buchlovic prodal svůj buchlovický dvůr s podílem na farním patronátu Ješkovi ze Šternebka a Lukova. Toto je první písemná zmínka o kostele v obci, předchůdci kostela sv. Martina.
- 1412 - Farář Benedikt vedl s velehradským klášterem spor o kapli sv. Barbory na Modle – první zmínka o kapli sv. Barbory.
- 1468 - Buchlovice byly zpustošeny, sousední vsi Únětice a Újezdec zanikly při dobývání hradu Buchlova vojsky Matyáše Korvína.
- 1540 - Buchlovice se staly součástí buchlovského dominia, když Václav starší Podštátský z Prusinovic prodal ves majitelům Buchlova, pánům ze Žerotína.
- 1542 - Buchlovské panství s řadou okolních obcí koupil významný protestantský rod Zástřizlů.
- 1547 - Jan Ždánský ze Zástřizl založil Registra dědiny Buchlovic – nejstarší gruntovní knihy obce.
- 1549 - Byla dokončena stavba bratrského sboru u hřbitova.
- 1581 - V Brně byl v souboji zabit Janem Šemberou z Boskovic Zikmund Prakšický ze Zástřizl.
- 1582 - Na Smraďavce byl zabit kordem Jindřich Prakšický ze Zástřizl. Jeho vrahem byl jistý Vilém Rym.
- 1602 - V Černých knihách práva loveckého se poprvé objevuje zmínka o buchlovických hodech.
- 1605 - Ves Buchlovice byla vypálena Bočkajovci.
- 1623-24 - Násilná rekatolizace obce, doprovázená hromadným vysídlením obyvatel na Valašsko a do Uher. V obci zanikla českobratrská škola.
- 1642-43 - Milota ze Zástřizl postavil nový kostel sv. Martina jako důkaz rekatolizace rodu.
- 1644 - Buchlovské panství přechází dědičně na rod baronů Petřvaldských z Petřvaldu.
- 1645 - Z rozkazu olomouckého biskupa kardinála Ditrichštejna měla být v kapli sv. Alžběty vykopána protestantská těla Zástřizlů a pohřbena za hřbitovní zdí. Záměr překazil vpád švédských vojsk.
- 1650 - Obnovena farní škola v obci.
- 1663 - Buchlovice byly vypleněny Tatary.
- 1683 - Ves opět poničena vpádem kuruců pod vedením kežmarockého velmože Tökolyho.
- 1699 - Jan Dětřich Petřvaldský založil buchlovický zámek.
- 1705-06 - Buchlovice trpí vpády loupeživých band povstaleckých Uhrů.
- 1746 - V Buchlovicích byla postavena triviální škola na Lhotce, pozdější chudobinec, zbořený v roce 1950.
- 1772 - Vyhořela polovina obce.
- 1800 - Buchlovské panství získal dědičně známý lidumil Leopold I. Berchtold.
- 1805 - Císař František II. povýšil dne 5. května ves Buchlovice na tržní městečko se všemi právy a udělil mu čtyři výroční trhy.
- 1831 - Buchlovice postihla cholera.
- 1848 - V Buchlovicích byl zřízen vrchnostenský úřad.
- 1862 - Postavena dvoutřídní škola v Lúčkách.
- 1866 - V Buchlovicích zemřelo 161 lidí na choleru, rozšířenou při průchodu pruských vojsk.
- 1869 - V městečku byla založena Občanská záložna.
- 1876 - Založen spolek hasičů a veteránů.
- 1888 - V Buchlovicích byla založena nová škola na Lhotce.
- 1896 - Od blesku a ve stejnou noc vyhořel hrad Buchlov a kaple sv. Barbory.
- 1908 - 16. září se v zámku uskutečnila schůzka rakouského ministra zahraničí Aehrenthala a ruského ministra zahraničí Izvolského, kde byla dohodnuta anexe Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem. Výsledky jednání jsou považovány za předzvěst 1. světové války.
- 1908 - Leopold Berchtold II. zřídil v Buchlovicích obvodní nemocnici a starobinec velkostatku - dnešní domov důchodců.
- 1918 - Založen Sokol.
- 1925 - Založen Orel.
- 1924 - Byla otevřena nová měšťanská škola Za Humny.
- 1931 - 19. srpna vyhořel opět hrad Buchlov.
- 1945 - 30. dubna osvobodila Buchlovice rumunská armáda.
Známá pověst vypráví o buchlovském hradním pánu Janu Dětřichovi z Petřvaldu, který prý nechal postavit buchlovický zámek manželce Anežce Eleonoře z Colonna-Felsu, aby jí připomínal příjemný slunný pobyt v obdobné stavbě v její rodné Itálii.
Ve skutečnosti ale měla dotyčná přijít odněkud z Tyrol ze stejného nehostinného hradu, jakým byl Buchlov. Realizace zámku a přilehlé zahrady zásadně změnila situaci jižní části obce, kde nadobro zmizela historická zástavba statků.
Barokní zámecký komplex tvoří dvě protilehlé budovy, z nichž horní, Flora, sloužila hospodářským účelům. Obě svírají čestný dvůr s centrální kašnou. Střed dolní části zaujímá oválný reprezentační sál. Jeho malířská výzdoba je opatřena dekorativním letopočtem 1701 nebo 1707, který bývá považován za rok dokončení dolní budovy. Vybavení reprezentačních a obytných prostor vznikalo během dvou století. Současnou podobu nabyl zámek až v prvních dvou desetiletích minulého století. Na venkovních i vnitřních úpravách se podíleli architekti Otmar Leixner a Dominik Fey. Autorství původního návrhu stavby z konce 17. století bývá přisuzováno několika stavitelům. Někteří uvádějí Domenica Martinelliho, jiní Jana Bernarda Fischera z Erlachu, Mořice Grimma či Baltazara Fontanu.
Spolu se zámkem vznikala i zahrada, řadící se k nejvýznamnějším svého druhu v naší vlasti. K původnímu parku ve francouzském stylu později přibyla jeho anglická část, založená, na rozdíl od předešlé, na nepravidelném střídání lučin, skupinek jehličnanů a listnanů, s významným podílem exotických dřevin. Prvními buchlovickými zahradníky byli na rozhraní 17. a 18. století Jan Matějátek a Bartoloměj Novotný. Na zásadním, odborném uspořádání 19hektarové zahrady se podíleli mezi léty 1875–1928 Bedřich Böhm a Josef Valík.
Buchlovický zámek není proslulý jen svým atraktivním vzezřením. Do historie doslova celé Evropy se vryla v prvním desetiletí 20. století jedna neblahá událost, která se odehrála právě zde, v rezidenci vysokého politika Leopolda II. Berchtolda. Ve dnech 15. a 16. září 1908 umožnil v Buchlovicích tajné jednání rakousko-uherského ministra zahraničí Aloise Lexy Aehrenthala a jeho ruského protějšku Alexandra Petroviče Izvolského. Předmětem schůzky byly problematické poměry na tehdejším Balkáně, o který jevily obě mocnosti zištný zájem. Výsledek buchlovického jednání se dostavil již po několika dnech. Došlo k rakouské anexi území Bosny a Hercegoviny, která stála na počátku řetězce osudných událostí, jež vyvrcholily vypuknutím první světové války v létě 1914.
