Levandule (latinsky Lavandula L.) je stále zelený, vytrvalý keř, který patří do čeledi hluchavkovitých. Pochází z oblastí Středomoří, kde je zatím stále nejrozšířenější. Zajímavostí je, že počátky pěstování levandule sahají až do starověku, kdy tuto rostlinu znali především obyvatelé jižní Evropy, kteří ji využívali k výrobě kosmetiky, balzámů, léků a někdy i v kuchyni.
Staří Řekové si levanduli cenili především pro její jedinečnou chuť, pečující účinek a možnost získat něco neobvyklého – med získaný z květů levandule. Staří Římané věřili v léčivé vlastnosti levandule, její antiseptické vlastnosti a schopnost odpuzovat hmyz. Levanduli pro její příjemnou vůni používali i při mytí a jako koupelový olej. Právě této poslední aplikaci vděčíme za dnešní název levandule, který pochází z latinského slova pro mytí nebo koupání (lavo, lavare).
Dalším významným obdobím v historii levandule je středověk, kdy tato rostlina nabyla také náboženského významu a stále více se uplatňovala i v lidové víře. Dvorní dámy jí rády využívaly k dochucování pokrmů nebo provonění věcí, např. lůžkovin. Pro zajímavost se sluší dodat, že v tomto období bylo důležitým zvykem sázet levanduli v blízkosti prádla, abyste mohli vyprané prádlo snadno odložit na keř a nechat ho prostupovat levandulovou vůní.
Období pozdní renesance nám ukazuje vzrůstající zájem o levanduli v souvislosti s léčbou mnoha nemocí, o čemž hovořili mj. Angličtí bylinkáři jako John Gerard, John Parkinson a Thomas Culpeper. Rostoucí obliba levandule také způsobila, že se začala prodávat ve stáncích. Čerstvé květy levandule se sušily a následně vkládaly do mušelínových sáčků, které byly umístěny do šatníku a použity jako ochrana proti molům. Levandule se také používala jako parfém a vonné mýdlo.
V současné době roste levandule především na kamenitých, dobře osluněných svazích středomořských zemí, hlavně Itálie a Chorvatska. Od roku 1568 se levandule pěstuje také v Anglii. Navzdory tomu je tato rostlina stále spojována především s Francií, kde se pěstuje v velkém měřítku a rozlehlá pole a kopce plné fialových květů potěší turisty z celého světa.
Vzhledem k obrovské rozmanitosti odrůd levandule se její květy od sebe liší především barvou, od fialové až po syté odstíny modré. Společné mají však úžasnou vůni, díky které se esenciální oleje obsažené v levanduli přidávají do parfémů, mýdel a vonných sáčků.
Keře levandule dosahují až 1,5 výšky a vyznačují se silně aromatickými, nahými nebo mírně chlupatými výhonky. Stále zelené listy levandule jsou uspořádány protilehle a mají specifickou čepel – úzkou nebo hluboce pilovitou. Květy levandule se naproti tomu sbírají v přeslenech, které tvoří klasovité květenství vyvíjející se na dlouhé stopce. Bobule levandule se rozpadají na čtyři části, které se liší tvarem, barvou a velikostí.
Levandule - odrůdy
V botanice existuje přes 50 druhů a odrůd levandule, které rostou téměř po celém světě. Nejoblíbenější druhy jsou:
● levandule úzkolistá (lat. Lavandula angustifolia) - její keře dosahují výšky kolem 70 cm a vyznačují se vyvýšenými výhony, dole dřevnatějícími, zakončenými klasnatými květenstvími. Charakteristické jsou pro ni i její šedozelené, velmi vonné listy, které jsou porostlé chloupky, a také drobné modré květy. Kvetení levandule úzkolisté začíná v červnu a obvykle trvá do konce září. Rostlina je dostupná v mnoha odrůdách, které se od sebe liší, např. výška a barva květů. Patří mezi ně odrůdy, jako jsou:
○ Hidcote 40-50 cm vysoký keř, který je aromatický a má tmavě fialové květy. Dá se s úspěchem vysadit na zahrádce nebo chovat levandulový květináč na balkoně či terase;
○ Dwarf Blue s fialovými květy a nízkou odolností;
○ Munstead s modrofialovými květy a rozložitými stonky;
○ Rosea také známá jako růžová levandule pro své světle růžové květy;
● Levandule francouzská (latinsky Lavandula stoechas) – bývá také označována jako levandule arabská nebo španělská. Při pěstování dosahuje výšky kolem 50-60 cm, i když přirozeně může být i vyšší. Vysoký stupeň mrazuvzdornosti umožňuje pěstování v nádobě na balkóně nebo terase. To, co ji odlišuje, jsou krásná květenství s plodnými a velmi dekorativními květy ve fialové, růžové, fialové a bílé barvě. Odrůdy francouzské levandule zahrnují:
○ Papillon s fialovými květy;
○ Bella Rose která má stejně jako růžová levandule krásné růžové květy;
○ Diadém s fialovými květy a bílými listeny;
● Levandule střední (latinsky Lavandula x intermedia) – označovaná také jako levandule holandská, získává se křížením levandule úzkolisté s levandulí širokolistou. Dosahuje větších velikostí ve srovnání s levandulí úzkolistou a francouzskou a má také efektnější květenství, která vypadají skvěle v kyticích. Příklady jejich variací zahrnují:
○ Pure Platinum Nico dosahující výšky 50 cm, s šedými listy a fialovými květy;
○ Grosso, Hidcote Giant
Levandule je rostlina, která vypadá skvěle na každé zahradě a její pěstování a péče není oproti zdání vůbec náročná. Při výběru správné polohy je však třeba mít na paměti několik důležitých věcí. Levandule potřebuje slunné místo, které je dobře odvodněné a má dostatečné množství vápna. Pokud je půda pro levanduli příliš kyselá, je nutné ji povápnit, například kousky rozbitého květináče nebo křídou. Důležité je, že levandule nemá ráda podmáčenou půdu – je lepší ji vysadit tam, kde je příliš sucho, než příliš vlhko. Sazenice levandule jsou umístěny vedle sebe ve vzdálenosti 30-40 cm.
Kdy kvete levandule? Tato rostlina kvete od června do října. V létě, jakmile uvidíme jasnou barvu jejích květů, které ještě nejsou plně rozvinuté, můžeme je začít sbírat na sušení. Pak je třeba květy levandule seříznout spolu se stonkem, shromáždit do kytice a zavěsit na vzdušné místo. Koncem léta, po skončení období květu, se odřežou uschlá květenství spolu s několikacentimetrovými úlomky výhonků.
A co zasadit k levanduli? V zahradě se do její blízkosti nejčastěji umisťují růže – jak popínavé a záhonové, tak i ty půdopokryvné. Levandule tak zakrývá méně okouzlující části růží a její krásné, malé květy jsou dokonalým pozadím pro růžové květy.
Levanduli je také dobré zasadit do společnosti keřů, například dřišťálů, zimostrázů, zakrslých borovic a jalovce.
Řezání levandule
Jak se starat o levanduli? Jedním z nejdůležitějších ošetření této krásné a voňavé rostliny je její řezání. Mladé, ještě nerozvětvené výhonky levandule v prvním roce růstu zkrátíme o polovinu, což umožní rychlejší rašení nových výhonů na bázi a vytvoří krásnou hustou korunu. Na přelomu března a dubna se stříhají nemocné nebo nadměrně bujné větvičky levandule. Zbývající větvičky se seříznou tak, aby získaly pravidelný tvar a stimulovaly růst nových výhonků. Nezapomínejte levanduli pravidelně stříhat a nenechte ji příliš dřevnatět.
Jak jsme již zmínili, levandule je ceněna nejen pro svůj neobvyklý vzhled a jedinečné aroma, ale také pro své jedinečné, zdraví prospěšné vlastnosti. Po staletí se používá jako přírodní sedativum a uspávací prostředek pro svůj účinek na nervový systém. Díky vysokému obsahu látek, jako jsou:
● polyfenoly,
● flavonoidy,
● fytosteroly,
● třísloviny,
● kyseliny ursolové a oleanolové,
Levandule má relaxační účinek na hladké svaly a stimuluje vylučování žluči a žaludečních šťáv. Díky těmto vlastnostem je levandule doporučována především lidem, kteří bojují s problémy trávicího systému, jako je bolestivé nadýmání a zácpa. Za zmínku také stojí, že květy levandule obsahují složky zodpovědné za regulaci střevního mikrobiomu, které podporují správnou peristaltiku.
Levandule má také silný antibakteriální účinek, který může být nápomocný například při léčbě onemocnění dýchacích cest. Levandulové inhalace pomáhají odstraňovat hleny a usnadňují dýchání. Kromě toho má levandule také vlastnosti zmírňující bolest. Levandulový čaj se doporučuje pro lidé, kteří bojují s menstruačními bolestmi, migrénou nebo revmatickými bolestmi.
Silný antibakteriální, protiplísňový a protizánětlivý účinek levandule ji předurčuje k širokému využití v péči o problematickou pleť, zejména podrážděnou, aknózní a suchou pleť. Důležité je, že díky svým regeneračním vlastnostem je ideální pro zralou pleť a s viditelnými prvními známkami stárnutí. Vysoký obsah tříslovin, sterolů, vitamínů a flavonoidů podporuje proces hojení ran a urychluje regeneraci epidermis, zlepšuje tonus a hydrataci pokožky.
Ne každý to ví, ale levandule je také přírodní přípravek, který pomáhá při problémech s oslabenými a vypadávajícími vlasy. Používá se ve formě vlasové vody na pokožku hlavy, posiluje oslabené vlasové cibulky a urychluje růst nových a silnějších vlasových pramenů. Levanduli by měli užívat i lidé s problémem nadměrné suchosti pokožky hlavy a lupů.
Za zmínku stojí ještě jedna cenná vlastnost levandule. Éterické oleje v něm obsažené působí jako odstrašující prostředek na komáry, ale i jiný hmyz, jako je kupř. letní mouchy nebo klíšťata. Sušená levandule umístěná v šatníku je účinný způsob, jak se zbavit šatních molů.
Intenzivní vůně, kterou levandule vydává, navíc odpuzuje i mravence a další hmyz, který často pobíhá po našich domovech. Stačí umístit levandulový květináč blízko vchodu do domu, abychom měli jistotu, že se do našich pokojů nedostane žádný hmyz. Zajímavé je, že levandule přitahuje včely, motýly a čmeláky.
Přestože je levandule spojována především s krásnou vůní, esenciálními oleji a péčí o pokožku, stojí za to vědět i to, že jde o jedlou rostlinu, která je výborným doplňkem mnoha pokrmů. Můžete použít čerstvou levanduli v salátech, dezertech, koktejlech, čajích nebo masitých pokrmech. Sušená levandule je naopak výborným doplňkem, který obohatí chuť a vůni mnoha pokrmů a také podtrhne jejich vizuální kvality.
Jak vidíte, levandule je všestranná rostlina. Nejčastějším způsobem použití je však levandulový čaj. Postačí, když lžičku sušené levandule spaříte horkou vodou a poté popíjíte po malých doušcích nebo s ní omýváte pokožku. Vychlazený levandulový nálev se navíc skvěle hodí jako přírodní kloktadlo při nachlazení nebo jako přísada k inhalaci kašle.
Lidem, kteří bojují s problémem zvýšené nervozity, nadměrného napětí a svalových křečí, doporučujeme vytvořit domácí levandulovou tinkturu. Na její přípravu budeme potřebovat sušené květy levandule (asi 7 lžic), litr vodky, sklenici přírodního medu (400 g), pomeranče, citrony, hřebíček a zázvor. Na dno velké zavařovací sklenice dáme nakrájené a oloupané citrony a pomeranče, na které dáme květy levandule, hřebíček a zázvor. Celé to zalijte alkoholem a nechte asi 2 týdny na chladném a tmavém místě. Po této době se do tinktury přidá med a celé se to nechá ještě týden. Nakonec tekutinu přelijte přes gázu, přelijte do láhve a nechte zrát. Levandulová tinktura je připravena k pití již po měsíci, ale nejlépe však zhruba po roce.
Dalším způsobem využití levandule je levandulové tonikum, které se připravuje s šálkem sušených květů a listů levandule a také dvěma šálky horké vody. Po zalití květů vodou a vychladnutí nálevu přípravek přecedíme, poté přelijeme do lahví a uložíme do lednice.
Skvělým nápadem je i levandulový olej, který se doporučuje při péči o aknózní pleť. K jeho přípravě potřebujeme základový olej (např. olivový), čerstvé nebo sušené květy levandule a sklenici. Květy levandule je třeba zalít rozehřátým olejem a nechat měsíc ve tmě. Po uplynutí této doby olej přecedíme a nalijeme do tmavé nádoby.
Podívejte se, co dalšího můžete s levandulí dělat:
● přírodní odpuzovač komárů;
● levandulový sprej na prádlo;
● levandulová limonáda;
● levandulové ledové frappé;
● levandulové sušenky;
● levandulové mýdlo;
Nezapomínejme, že i přes mnoho zdravotních a pečujících vlastností je levandulový olej silnou účinnou látkou, která by se neměla podávat každému. Nedoporučuje se těhotným ženám a dětem do 12 let (podobně jako levandulová tinktura). Přesto si ženy čekající dítě mohou vychutnat lahodnou chuť levandulového čaje, který uklidňuje jejich nervy, zklidňuje a usnadňuje usínání.
Důležité je, že levandulový olej se také nedoporučuje lidem se záněty žaludku, střev, slepého střeva, žaludečními vředy nebo krvácením do trávicího traktu. Přípravku by se také měli vyvarovat lidé bojující s vážnými onemocněními jater a ledvin. Kontraindikací použití levandule je také alergie na některou ze složek obsažených v levanduli.
Užívání příliš velkého množství levandulového oleje nebo levandulového čaje může způsobit řadu vedlejších účinků, včetně: podráždění ledvin, alveolů a sliznic trávicího systému. Pokud se však levandulí předávkujeme při zevním použití (např. jako tělový olej nebo hydrosol), může přispívat k rozšíření cév a zarudnutí pokožky. U lidí s velmi citlivou pokožkou však může docházet k nadměrnému zahřívání pokožky a lokálnímu podráždění na nejchoulostivějších částech těla.
